Slovenské drátenictví vzniklo v 17. století jak z nouze, tak z velké kreativity, vycházející ze skutečnosti, že se ve Slezku začal vyrábět ocelový drát. Mnozí muži jej používali na opravu keramických nádob, ale také k výrobě okrasných a užitkových předmětů. Dráteníci se rozprchli do celého světa téměř na všech kontinentech zakládali manufaktury. V druhé polovině 20. století toto pžasné řemeslo skoro zaniklo. Zůstalo pouze několik málo exemplářů v muzeích.

V roce 1992 se potkali tři muži a jedna žena, kteří v muzeu drátenictví v Žilině předváděli to, co viděli v mládí. Za rok jich už bylo deset a každým rokem přibývali noví nadšenci, kteří oživovali toto staré řemeslo. V roce 1995 jsem se přišla také podívat a byla jsem zcela fascinována skutečností, že černý silný i slabý drát v rukou lidí ožívá a mění se na figurky, ozdobné a užitkové předměty, ale také na úžasné šperky. Continue reading →

V článku Intimní šperky Bohdany Goliášové jste se mohli seznámit s výrobou intimních šperků. Vše se vyvíjí, stejně tak i tato šperkařka. Dnes se zabývá hlavně výrobou tepané krajky a kurzy její výroby.

Šperky vyrobené technikou Tepaná krajka vypadají složitě. Lidé při jejich popisu používají slova jako „vznešené“ nebo „mystické“. Věděli jste ale, že jejich výroba je tak snadná? Čím to? Na otázky nám odpoví Bohdana Goliášová, šperkařka, která techniku tepané krajky vyučuje.

Neobvyklého vzhledu a „hloubky“ šperku docilujeme tím, že používáme třetí rozměr, neboli, že tepeme a kroutíme drát do prostoru. To není nějaká neobvyklá zvláštní dovednost, to je vlastně jenom změna úhlu pohledu. Výsledek je ovšem překvapivý. Jistě jste si všimli, že placatých spirálek jsou všude tuny. Zkuste ale nějaký tvar z drátu obmotat spirálou prostorovou a namontovat do toho třeba ještě kousky drahých kamenů nebo perly. Vzhled šperku se tím změní dramaticky. Dostanete se tím do jiného prostoru. Doslova! Continue reading →