Stříbrný, slovenský a světový šperk – Marta Filová

Stříbrné drátěné šperky - Marta Fialová

Slovenské drátenictví vzniklo v 17. století jak z nouze, tak z velké kreativity, vycházející ze skutečnosti, že se ve Slezku začal vyrábět ocelový drát. Mnozí muži jej používali na opravu keramických nádob, ale také k výrobě okrasných a užitkových předmětů. Dráteníci se rozprchli do celého světa téměř na všech kontinentech zakládali manufaktury. V druhé polovině 20. století toto pžasné řemeslo skoro zaniklo. Zůstalo pouze několik málo exemplářů v muzeích.

V roce 1992 se potkali tři muži a jedna žena, kteří v muzeu drátenictví v Žilině předváděli to, co viděli v mládí. Za rok jich už bylo deset a každým rokem přibývali noví nadšenci, kteří oživovali toto staré řemeslo. V roce 1995 jsem se přišla také podívat a byla jsem zcela fascinována skutečností, že černý silný i slabý drát v rukou lidí ožívá a mění se na figurky, ozdobné a užitkové předměty, ale také na úžasné šperky. Continue reading

Tepaná krajka – kurzy Bohdany Goliášové

Tepaná krajka

V článku Intimní šperky Bohdany Goliášové jste se mohli seznámit s výrobou intimních šperků. Vše se vyvíjí, stejně tak i tato šperkařka. Dnes se zabývá hlavně výrobou tepané krajky a kurzy její výroby.

Šperky vyrobené technikou Tepaná krajka vypadají složitě. Lidé při jejich popisu používají slova jako „vznešené“ nebo „mystické“. Věděli jste ale, že jejich výroba je tak snadná? Čím to? Na otázky nám odpoví Bohdana Goliášová, šperkařka, která techniku tepané krajky vyučuje.

Neobvyklého vzhledu a „hloubky“ šperku docilujeme tím, že používáme třetí rozměr, neboli, že tepeme a kroutíme drát do prostoru. To není nějaká neobvyklá zvláštní dovednost, to je vlastně jenom změna úhlu pohledu. Výsledek je ovšem překvapivý. Jistě jste si všimli, že placatých spirálek jsou všude tuny. Zkuste ale nějaký tvar z drátu obmotat spirálou prostorovou a namontovat do toho třeba ještě kousky drahých kamenů nebo perly. Vzhled šperku se tím změní dramaticky. Dostanete se tím do jiného prostoru. Doslova! Continue reading

Fimo – hmota nejen na výrobu šperků

Fimo

Jako reakce na anotaci knihy Šperky, módní a bytové doplňky z polymerové hmoty nám přišlo několik reakcí. Vyplynulo z nich, že by se spousta lidí ráda dozvěděla, co to polymerové hmoty jsou a tak jsme se rozhodli věnovat jeden článek jen jim, zvláště pak hmotě FIMO, která je u nás nejrozšířenější.

K polymerovým hmotám všeobecně – polymerové modelovací hmoty jsou složeny z částic polyvinylchloridu kombinovaného s gely, náplněmi, změkčovadly, barvícími přísadami a pryskyřicemi. Tyto hmoty se vypalují v pecích při teplotách okolo 130 stupňů.

Tvarovat je lze stejně jako keramickou hlínu, výhodou je ale pestrá škála barev. Vyrábějí se z nich nejrůznější předměty, nás samozřejmě zajímá, že se hodí i na výrobu šperků.

Polymerové hmoty lze lakovat,leštit, brousit.Asi vás bude zajímat, jestli mají polymerové hmoty i nějaké nevýhody? Asi největší nevýhodou je to, že se nepojí s jinými materiály – pokud je tedy chcete kombinovat, musíte použít lepidlo. Continue reading

Korály, korále a korálky

Korále

Poté co usekl Perseus Medúze hlavu, proměnily se kapky její krve v červené korále. Tak praví jedna řecká báje.

Šperky a ozdoby z korálu se vyráběly ale již v neolitu. Ozdoby z něj se v dřívějších dobách nosily jako talisman proti uřknutí a lék proti krvácení. I dnes je v některých kulturách nošen převážně červený korál jako talisman chránící nositele proti zlým duchům. Jeho pozitivní léčivé účinky využívá i moderní terapie.

Na původu slova se badatelé neshodli. Nejpravděpodobnější verzí je, že toto slovo pochází z hebrejského slova „goral“, což byl malý kámen používaný na věštění osudu.

Trochu potíž je s názvoslovím u nás. Pod slovem korále si představíme většinou kulaté, oválné nebo soudkovité ozdoby navlečené na šňůrkách. Jako materiál je na nich ale korál použít zřídka, spíše se jedná o sklo, plast a jiné materiály. Původ tohoto slova je ale jasný – je to korál jako materiál. Continue reading

Kameje

Kamej

Kamej je pozitivní vyřezávaný reliéf využívající barevné vrstvy materiálů. Intaglie je naproti tomu reliéf vyřezávaný do hmoty negativně – tedy dovnitř.

Jako materiál pro výrobu kamejí nemusí být použit pouze kámen, ale třeba také korál, mušle, gagát (vzácné lesklé černé uhlí, kterému se také někdy říká černý jantar).

K využívání mušlovců na výrobu kamejí došlo v renesanci v 15. a 16. století. Do té doby byly kameje vyřezávány převážně z kamenů. Napodobovány jsou pak kameje sklem, keramikou nebo umělými hmotami.

Při zhotovování kamejí se často využívají barevné materiály, které vytváří větší kontrast podkladu a reliéfu.

Vrchní vrstvy jsou pak někdy průhledné a tak může tvůrce vytvořit zajímavé stínové efekty, kdy prosvítá podkladová vrstva a zvyšuje se plasticita.

Kamej může být vyřezána buď z jednoho kusu vícevrstvého materiálu, kde má každá vrstva jinou barvu, nebo může být sesazena z více kusů – z pozadí a reliéfu. Continue reading