Rooya

Rooya

Kdy to všechno začalo a jak se to přihodí, že se bioložka stane šperkařkou?

Jako malá jsem měla pořád pastelky a tužky v ruce (levé). Chodila jsem, jako mnoho jiných dětí, do výtvarného kroužku, kde jsme vyzkoušeli spoustu technik od tisku z linorytu přes několik typů batiky a modelování až po malbu a kresbu. Od gymnázia mě hodně bavila práce s textilem a vlnou, šila a pletla jsem modely zdobené kůží, knoflíky a provázky.

K modelům jsem přetvářela hotovou bižuterii a později přívěsky a náušnice od olomouckého řezbáře. Přírodověckou fakultu v Olomouci vybrala má racionálnější část mozku…svou lásku k tvorbě všeho druhu jsem si nechala jako koníčka.

Své skutečně první šperky jsem ale vyrobila až mnohem později z muranských vinutých perlí a drátu – v roce 2004 jsem navštívila tento kouzelný italský ostrov poprvé a a v Benátkách si koupila své první vinuté korálky. Můj přítel mi opatřil kleště, měděné a stříbrné dráty a naučil mě ketlovací očko. To je totiž stejné jako v elektrotechnice, kterou původně studoval.

Místo aby ses soutředila výhradně na svou tvorbu, založila jsi korálkové obchody, dnes už čtyři… není to tvé tvorbě spíše na překážku?

Tohle rozhodování si živě pamatuji, hlavní roli v něm sehrála obava ze ztráty umělecké svobody, pokud bych se výrobou šperků začala skutečně živit.

V kruhu - stříbro, tyrkys, kůže

V kruhu – stříbro, tyrkys, kůže

Máš pravdu, není snadné oddělit materiál pro prodej a pro originální tvorbu, člověk má neustálý pocit, že ochuzuje zákazníky korálkových obchodů, když si nechá něco jen pro sebe…na druhou stranu spoustu krásných korálků pro obchody bych nepotkala, kdybych sama netvořila, určitě z toho těží i tvůrci bužuterie, kteří u nás nakupují.

Vydáváš i tvořivý dvouměsíčník Korálki, jak to všechno jde dohromady?

Tvořit šperky a prodávat bižuterní materiál se mi zdálo málo, jakoby tomu jeden článek chyběl…a to jsou techniky tvorby. Proto jsme před pár lety ve spolupráci s převážně externími lektory začali pořádat kurzy různých rukodělných a řemeslných technik. Časopis je špičkou tohohle ledovce – obsahuje návody, rady, triky, jak se z hromádky korálků či jiného materiálu stane vkusná ozdoba krku, ručky, uší či interiéru. A taky články o zajímavých tvůrcích, reportáže z cest, módní trendy – vše se zaměřením na šperk a bižu. Časopis by nemohl existovat bez skvělého týmu sestávajícího také z našich čtenářů!

Jaké techniky a materiály ve své tvorbě využíváš?

Cítím se velmi roztříštěná neb jsem duší experimentátor. Takže používám tiffany techniku, fusing, smalt, drátování, korálkovací techniky a modelování ze stříbra Art Clay silver. A nejvíce ze všeho miluji jejich kombinace, překračování hranic.

Abych pravdu řekla, nejsem příliš schopna ovlivnit, do čeho se pustím příště…prostě mě něco napadne, hodím si to na papír (anebo ne) a začnu. Až potom mi dojde, kolik jiných rozpracovaných projektů mám. A to třeba včetně nedovařené večeře. Trošku se mezi sebou poperou o mou pozornost a vždycky to nějak dopadne. Kdybych nad sebou neměla bič v podobě mé „píáristky“ Báry, nedala bych dohromady jedinou kolekci. S ní si totiž jednou za čas sednu a u dobrého vínka probereme barvy, módní trendy a společně vybereme, co by se mohlo líbit. Já to pak domyslím do konkrétních podob šperků.

Země - záhněda, říční perly, střibro

Země – záhněda, říční perly, střibro

Čím se v tvorbě inspiruješ?

Moc ráda používám přírodní kameny, které jsou samy o sobě svébytnými objekty. Jejich tvar a kresba jsou pro mne nejlepší odrazovým bodem. V tomto procesu je mi úžasným partnerem „pan“ brusič kamenů, kterého jsem potkala díky vynikající šperkařce Ladě Vosejpkové. On odhalí duši kamene, podpoří ji výbrusem a já pak navážu. Často také listuji svými učebnicemi z vysoké, perokresby nižších i vyšších rostlin, korýši, ulity či zkameněliny mají inspirativní linie. Proč vymýšlet vymyšlené.

Jsi maminkou a partnerkou, bez podpory rodiny se tohle všechno určitě dělat nedá, jak vypadá v tvém případě?

Mám velké štěstí, že máme s partnerem podobný přístup k životu. Pro nás oba je důležité, aby ten druhý byl v pohodě. A to lze docílit jen vyváženým koktejlem podpory, svobody, korekce a humoru. Občas je to trošku výbušná směs, o to výbušnější, že spolu nejen žijeme, ale i pracujeme. To pak na řadu přichází schopnost rychle a bezbolestně řešit konflikt a co nejrychleji věci vrátit do normálních kolejí. Zatím se nám to daří, ale člověk musí být stále ve střehu, kvalitní rodinné zázemí je vzácná květinka, musí se o ni pečovat.

Děti (dvě dcery-15 let a syn-13 let) jsme do našeho obchodnicko-tvůrčího života vtáhli totálně – pomáhají, diskutují s námi, vyzkoušely snad všechny techniky, je to pro ně veliká škola života a naštěstí je to baví.

Jak odpočíváš? Je pro tebe v tuto chvíli tvorba šperků víc práce nebo relax?

Volné chvíle trávím ve společnosti svého přítele, dětí a fenky border kolie Betty. Jak to jen jde často, navštěvuji bratra a sestru na Moravě, jejich děti jsou jako moje. Moc ráda si také vyjdu z některou ze svých kamarádek na dobré bílé vínko, zvláště Jerez (sherry) mi učarovalo.

Pokud to čas dovolí, ujíždím do Xaverovského háje, sedám do sedla koně a pouštím starosti za hlavu.

Náramek - čaroit, stříbro, sklo

Náramek – čaroit, stříbro, sklo

Aby byl kůň skutečným partnerem, člověk se musí úplně uvolnit a propojit se s ním – kůň pozná jakoukoli myšlenku, která proběhne jezdci hlavou a řídí se jí. Dovedeš si představit 500 kilogramů živé váhy řízené nervozitou? Takže je líp všechny starosti nechat doma a užívat si každou minutu té bezprostřednosti a splynutí.

Tvorba šperků je pro mne stále relaxem, nenechala jsem si to vzít a tak bych chtěla, aby to i zůstalo.

Kde jsi přišla k tak složité přezdívce, teda promiň, uměleckému jménu?

Rooya je polovina příjmení mého přítele, líbila se mi ta dvě „O“ jako oči sluníčka, tak jsem si ho vypůjčila. Moje přezdívka kdysi na táborech byla sluníčko, tak jsem to prostě spojila a vzniklo logo korálkových obchodů. Trochu matoucí je, že se to nečte po anglicku „ú“ ale po holandku „ó“. Přítel je totiž Holanďan. Pro své kolekce používám toto jméno psané mou rukou, sluníčko je ke šperkům příliš dětské.

A plány do budoucna?

Co se týká obchodních aktivit v této malinko rozkolísané době jde spíše než o velkorysé plány o to, uchránit dobře rozběhnuté obchody. A v tvorbě příliš neplánuji, teď pracuji na kolekci podzim/zima, kterou bych ráda koncem léta představila. Jaká bude? Nechte se překvapit.

Rozmlouvala Markéta Perpetua Štifterová