Pokud odhlédneme od toho, že Karat byla kdysi populární východoněmecká skupina, rozumíme pod pojmem karát prakticky dvě věci:

• zastaralou jednotku ryzosti zlatých klenotnických slitin
• jednotku hmotnosti drahokamů

Jednotka hmotnosti drahokamů

Začněme karátem jako jednotkou hmotnosti drahokamů.

Metrický karát má hmotnost přesně 0,2 gramu. Tato jednotka má zajímavou historii. Ve středověku se v Arábii a Persii čile obchodovalo s drahými kameny. Problémem ale bylo stanovení univerzální hmotnostní jednotky. Za základ se pro svoji přibližně shodnou váhu zvolila hmotnost sušených plochých semen rohovníku obecného Cerationia siliqua, jehož lusky jsou u nás známé jako svatojánský chléb. Ze slova Cerationia je také název jednotky odvozen.

Jak se dozvíme z Ottovy encyklopedie, byl u nás metrický karát zaveden zákonem z roku 1914.

Zastaralá jednotka ryzosti zlatých klenotnických slitin

V tomto případě vypovídá počet karátů o podílu zlata ve 24 dílech celku. Člověk by tedy řekl, že 24 karátové zlato bude absolutně bez příměsí. Toho ale nejde v praxi prakticky docílit, hovoří se tedy o 99,9%ním nebo také o 999 zlatě. Vyšší ryzosti je sice možné laboratorně dosáhnout, ale za cenu enormních nákladů.

Ryzost zpracovaného zlata lze uvádět i v tisícinách (promile). Pokud jste tedy zvyklí na udávání ryzosti v karátech a ve výkladní skříni klenotnictví uvidíte prsten s ryzostí 750, znamená to tedy, že se jedná o slitinu, kde zlato tvoří 750 dílů z 1000. Po přepočtení na karáty, kde tvoří celek 24 dílů, nám vyjde, že se jedná o 18karátové zlato.
Pro přehlednost uvádíme nejčastější případy:

O tom, jak zjistit ryzost zlata, pojednává článek zkouška ryzosti zlata.