Historie šperků – antické Řecko

Řecko - naušnice

I když Řekové používali zlato a kameny ve šperkařství již v období kolem roku 1400 př. n. l., nebylo šperkařství zpočátku kvůli omezenému používání zlata příliš rozšířeno.

Pozvolna se ztrácel orientální vliv, válečné motivy a motivy zvířat byly nahrazovány lidskými postavami. Častými motivy šperků byli hrdinové, nahé nebo oblečené dívčí a mytologické postavy. Jednalo se často spíše o miniaturní sošky než přímo o šperky.

Z dalších materiálů se využívaly perly, ametyst, achát a smaragd. V porovnání s jinými kulturami bylo řecké šperkařství do 3. století př. n. l. jednodušší, s jednoduchým designem.

Řecko - přívěšekObrat a tím i zlatá doba řeckého šperkařství začala teprve za Alexandra Velikého. Ve 3. a2. století před naším letopočtem dosáhlo řecké zlatnické umění svého vrcholu.
Šperkaři pracovali dvěma způsoby. Šperky buď odlévali nebo tepali z kovových plátů. Tepání bylo mnohem častější. Motivy se na šperky buď razily, nebo byly vyrývány.

Velmi jemná technika a umění miniatury se odrážela např. ve výrobě prvních kamejí (viz článek Kameje), náušnic a přívěsků, často miniaturních rozměrů.

Oblíbenými šperky této doby byly náhrdelníky vyrobené ze zlatých kousků, často dutých nebo plněných pryskyřicí, měly špičatý tvar, tvar amfor nebo růžic. Ve třetím století př. n. l. byly populární náramky ve tvaru hada.

Patrný byl samozřejmě i vliv jiných kultur – např. po dobití části Asie Alexandrem Velikým, nepopiratelný je vliv římské kultury.